radi Ceské republice némecky ekonom Hans-Werner Sinn. Státy se zdravymi financemi pry totiz v eurozéné cekaji znacná bremena

Pred tydnem schvalil recky parlament tyrdé Setrenf, zatimco demonstranti zapalovali centrum Atén. Reditel mnichovského Ifo Institutu Hans-Werner Sinn pléduje za okamzity odchod Recka z eurozény. A politika Evropské centrální banky pry ohrozuje evropskou integraci.

LN Myslite, ze recty politici dokázou takovou uspornou kuru ustát?
Pro Recko jsou to prirozené hofké pilulky. Neumim si predstavit, ce by tato cesta — ziskat konkurenceschopnost uvnitr eurozóny tyrdym sporenim a snizovánim platu — byla schudná. Je totiz prilis dlouhá. Recko potrebuje zlevnit o 30 procent. na tureckou cenovou hladinu, coz y eurozóné, bez moznosti devalvovat drachmu, povazuji za nemozné.

LN K cému by ted byl dobry richly odchod Recka z eurozóny, po némz voláte? ?
Bylo by to tak lepsy pro vsechny zucastnéné Recko znovu ziská konkurenceschopnost a bude moci prodávat svoje vyrobky. Jen tak se toziz bankrot, ktery uz je stejné za dvermi, dá provést viceméné setrné. Pokud Recko zustane y eurozoné a bude setrit tempem, jaké se ted po ném vezaduje, neskonci to jenom poulicnimi protesty, zemi otrese vina nepokoju. Firmy y reálné ekonomic budou talcény do konkurzu, nebot jejich majetek, tedy cena pozemku, budov a stroju zavneneni devalvaci padat, zatimco jejich dluhy u bank padat nebudou. Take pouze odchod z eurozöny a ménová devalvace umozfiuji, aby kiesaly i diuhy, které firmy maji u bank. Je to jediná moinost, jak nastolit konkurenceschopnost a vyhnout se pfitom vétg viné bankrotù y reálné ekonomice.

LN Odchod Recka z eurozóny jste navrhoval ui pfed dvéma roky, tehdy jegté dost osamocené. Mezitim se vá g názor rozuì9l, dnes ho evidentné sdileji i nékten vrcholni politici y Némecku. Jak ta zména pfigla? ?
Vzdycky mate na jedné strane politické limity a politické pfedstavy, proti nimz stoji ekonomické iimity. Politici pokazdé véfi, ze limity politiky, jimz oni rozuméji, budou dfilezitéjgi nez ty ekonomické, jimz nerozuméji. Nakonec se ale vzdycky prosadi ekonomie a politice nezbyvá nez skionit se pied ekonomickou pravdou. Tento proces právé probihá, y Némecku, y kecku, vgude po Evropé.

LN Jsou vubec recti a evropsti politici schopni zorganizovat sporádany odchod z eurozóny?
Irsko svého éasu vystoupilo z britské libry, Slovensko zase odez ménové unie s Ceskou republikou. A vg prezident Váciav Klaus nedávno nabidi, ze do kecka page své odborniky, aby kekftm ukázali, jak na to. Jistae to jde.

LN Pred dvaceti lety byla trochu jina situace. Neméli jsme napriklad problém s bankami, které by byly pres hranice tak tésné propojené.
Námitka plati, ale neni rozhodujici. Vzdycky je potfeba pfemyget alternativách. Recko má pied sebou alternativy tfl. Prvni: i nadále ho budou financovat unijni státy. To je stragné pro Unii, protoze to je drahé a dává se tim gpatny pfiklad. Pak bude stejné zacházeni vyzadovat i Portugaisko, mozná Spanélsko, nakonec, kdo vi, také Itálie. Bude to velmi, velmi drahé. Nepomftze se tim ani kecku, které sice bude moci garantovat pfijmy státnim zaméstnancfim a dfichodcfam, ale nebude umét nabidnout zádnou perspektivu, zádná poi-ádná mista své miadgi generaci. Druhá alternativa: vystup z cura a devalvace. PHnese to pfechodné turbulence, je tu i riziko, ze by se nákaza molla pienést do Portugaiska. Teti alternativou je státni bankrot uvniti- eurozóne a radikálni pokies platfi a cen. Teti alternativa vede k obéanské \Ace, druhá s sebou nese znaéné riziko nákazy, z prvni koukaji netánosné finanéni závazky.

LN To jsou vsechno dost désivé scénáre.
Ale odchod z cura a devalvace je porád ten nejméné désivy. Pfiklad Argentiny ukázal, ze 11z dva roky Po devalvaci a státnim bankrotu se mftzete vrátit na pevnou cestu a zaéit znovu rast. Pfimiouval bych se za to, aby EU takovy odchod podporila organizaéné a néjakou likviditou.

LN Jak vysoká by to musela byt castka?
Ne vic nez 130 miliard cur, které kekfim budou poskytnuty ted'. Mél by se za né zaplatit návrat k drachmé. Pomoc musi byt néjak zastropována, lidské poti-eby jsou samozfejmé nekonecné.

LN Dalsgi slaby clánek v rade predstavuje Portugalsko, coz je také malá ekonomika. Neni ale podobné ohrozeno i velké Spanélsko?
Kazdy se samozfejmé obává radikalizace gpanélské mládeze, nagtésti k ni zatim nedogio. Celková nezaméstnanost ve Spanélsku dnes presahuje 20, ale nezaméstnanost mezi miadymi dosahuje skoro 50 procent. Verim vsak, ze ve Spanélsku se snizeni mezd a cen na rozdil od kecka provést jegté dá, protoze pro né by tato cesta zdaleka nebyla tak diouhá jako pro keky. Spanélsko se mftze pochlubit mnohem mengim deficitem pl atebni bilance, meagm státnim diuhem a vykonnym exportnim prfamysiem. Spanélsko bohuze1 má i extrémné vysoké soukromé diuhy y ciziné. A ty po stiaéeni cenové hiadiny pfestanou byt tánosné. Bublinu na trhu s nemovitostmi, která pied éasem praskla, zpasobily právé tyhie diuhy.

LN Jak moc za spanélskou bublinu Muze euro?
Esté, tuhle bublinu zpasobilo euro takfikajic viastnoruéné. Zaéala se tvor-it u y letech 1995-97, kdy y oéekáváni ménové unie ,panélské tIroky zaéaly kiesat na némeckou (nove!). Najednou bylo velice atraktivni brát si pfájéky a stavét. Toto sblizováni tárokft vyvoialo hospodaskou bublinu i y dalgch zemich, které dnes trpi velkymi schodky bilance — s vyjimkou Itálie. V Itálii viádu povzbudilo k Vyhodu nizgch tárokft halové neproméniii y aspory, oni ji prosnidali. Kdyby je naspoilli, byl by dnes státni diuh Itálie pryé.

LN Jak hodnotite roli Evropské centrálni banky? Posledni dobou sklizi potlesk za to, jak bankám poskytla trileté pujcky na jedno procento, aniz pozadovala záruky.
Tim, jak státfam y krizi poskytuje velmi levné penize, dela ECB chybu. Jeji penize totiz brzdi pHzpfisobováni reálné ekonomiky, konkrétné snizováni mezd a cen. V eurozóné potfebujeme to, éemu se anglicky fiká realignment, tedy jakousi kurzovou zménu. Protoze uz ale klasické sménné kurzy nemá-me, musi to byt jakási náláradni zména, y poméru cenovych hiadin. A ECB tim, co provádi, tento nutny proces zpomaluje nebo tapiné brzdi. Intervence ECB byly namisté po pádu Lehman Brothers, kdy bylo potfeba rozhybat mezibankovni trh. Jenze pak se z toho stala trvaid politika, Recko a postupné i dalstáty financuje Frankfurt svou uvoinénou ménovou politikou uz páty rok. Vede to akorát ke strukturálnim deformacim y eurozóné.

LN Vierne ui néjakou takovou konkrétni deformad?
Napffklacl ilték kapitdlu z Itdlie. Kapitdlovy trh polacluje drok jako prémii za riziko, Evropskd centrdInf banka ale tim, jak nfzké stanovf droky pro financovdni italskych bank, prispfvd k tomu, ze nizozemské, lucemburské a némecké banky nej sou nacldle ochotny konkurovat rotaèce na penfze v Banca d'Italia, pfestdvajf pftrovat italskym firmdm a ocichdzejf. Cili pfesné ten ilték kapitdlu, na ktery se obecné naffkd a ktery byvd uvdclén jako clftvocl k intervencfm ECB, centrdInf banka svymi intervencemi vyvolava.

LN K cemu volná ménová politika ECB nakonec mûze vést?
Urcité je to nebezpeéná politika. Vposiedku totiz nahrazuje kapitálovy trh a tok pfijéek ze zemi evropského jádra. Podpfirné akce ECB, af uz cilené pfijéky, tedy pfijéky ná-rodnim centrálnim a privátnim bankám, nebo nákup státnich diuhopidosahuji objemu jednoho bilionu eur. Coz je suma, která vkchny ty baliéky schvalované y pariamentech tapiné zastifiuje. Pak ovkm centrálni banka pfestává Mat ménovou politiku a zaéiná Mat politiku fiskálni. Tu by samozfejmé neméli Mat bankéfi, ale pariamenty.

LN Vzniknou nakonec spolcéné evropské dluhopisy?
Eurobondy vzniknou, aby s ochrannym giejtem Unie nasmérovaly do jizni Evropy kapitál, ktery 11z se tam sám neodvázi. Situace se na éas zklidni. Evropu to ale svádi ze správné cesty, protoze se tu vytvári mechanismus k trvalému obcházeni kapitálového trhu. Pi-ipominá mi to plánované hospodastvi za socialismu. Kapitálovy trh právé tim, ze si tlétuje Uroky jako prémii za riziko u zemi, které se netImérné zadiuzuji, funguje jako automatická brzda proti diuhfim. Pokud se ted ustavi systém, y némz jsou eurobondy a krátkodobymi pfájékami od ECB vytiaéovány rizikové prémie pro kapitál, povede to drive éi pozdéji k excesivnim pohybfim kapitálu v eurozöné. A nerovnováha y platebni bilanci élenskych státfi zfistane, jaká je. Vnéjí zadiuzeni krizovych státfi pak rok co rok povyskoo schodek platebni bilance, az nakonec dosáhne Urovné, která bude nezviadatelná. V takové chviii by mohla ztroskotat samotná mygenka Evropy. Pro evropskou integraci tedy politika ECB mfize mit ty nejhorg násiedky.

LN Proc se dnes Némecku dari lépe nez zbytku eurozóny?
To, co prave siedujeme y Evropé, je konec diouhé fáze, y ní z némecké aspory odtékaly na jih kontinentu. Do roku 2007 se flint zpftsobem vyvázely dvé tfetiny némeckych aspor, éasto na periferii eurozóne. Dnes uz si tam kapitál netroufne, tudiz hiedá, kde by mohl bezpeéné investovat y Némecku. To je vysvétieni nageho investiéniho boomu. Za druhé: v roce z009 zasáhia Némecko krize htIfe nez ostatni, a násiedujici nadprfimérny rfist je tedy éásteéné i kompenzaci za nadprfimérny pokies v roce 2009. Za tfeti: po reformách pracovniho trhu z dilny tehdefgho kancléfe Gerharda Schrödera yzniki trend jakési mzdové zdrzenlivosti, ktery nás osvobodil z nagi krize cura. Némecko si svou krizi cura uz prolo, ted' se ta krize pfesunula do dal gich evropskych zemi.

LN Jak pomáhá euro némeckému exportu?
Jistéze pomáhá, ovkm bez cura by zase Némecko vic investovalo doma. Méli bychom nizg export, zato by se vic stavélo a hospodafilo tady. Celkové bychom zaziii vy.“i rfist, dafilo by se nám lépe. Némecky exportni pfebytek byl zpfisoben odtékánim némeckého kapitálu ze zemé. Pokud se néjaká zemé dostane kvfili ztráté kapitálu do ekonomického bezvétfi, jako se to pi-ihodilo Némecku, masové stoupne nezaméstnanost, mzdy rostou jen pomalu, pomaleji nez u konkurence. Tim pádem roste vyvoz, kiesá dovoz a yznikaji pfebytky zahraniéniho obchodu. Take interpretovat némecky pfebytek y zahraniénim obchodu jako dfikaz, ze Némecko na euru yydélávalo, je absurdni.

LN Ale velci némecti exporteri jsou dál pro euro.
Samozfejmé. Já jsem taky pro euro, nerugil bych ho. Evropa se spoustou malych mén prosté neni na vi doby. Tak, jak je euro konstruováno dnes, vgak nemftze zIt. Mápme striuktuerálni p-otize a méli bychom je fegt. V eurozóné j sou zemé, které do ni nepati.

LN Neprofituje Némecko, jakkoliv neumyslné, na mizerii jiznich clenu? Léta jsme napriklad slychali stesky, jak vám ubyva technicka inteligence. Ted' ctu, ze technická inteligence proudi do Némecka ze Spanélska.
Jisté. Podivejte, béhem deseti let pfed vypuknutim krize pfigo do Spanélska kst minorai pfistéhovaicti. Vétgna ze zámor-i, z Latinské Ameriky nebo severni Afriky, ale pfece jenom i z,3 milionu z Evropské unie. Dnes se vkchno otki a naopak roste pH stéhovalectvi do Némecka, aékoliv pfed zantkem krize se z Némecka pomalu stávala vystéhovalecká zemé, odcházeli i Turci. Tak to prosté chodi. Ale: Spanélé pficházeji dobrovoiné a vydélávaji tu sitgné penize, zatimco doma by moThá byli bez práce. Tim pádem roste celoevropsky spoleéensky produkt, rostou mzdy pfistéhovaicti a nikomu nikdo nic nebere.

LN A prospivá taková migrace spanélské spoleénosti? Odcházeji zpravidla ti nejschopnélgi a nejaktivnéjgi. NDR to zaiila pfed stavbou berlinské zdi, dodnes nové spolkové zemé trpi slabou stfedni tfidou. Migrace tam pogkodila spoleénost jako celek.
Ale tém, co odegi do západniho Némecka, pomohla. Jde o vydélek lidi, ne o vydélek té éi oné zemé. Tento argument se mi nezdá.

LN Jaky reálny vyznam muze mit pred dvéma tydny dojednany fiskálni pakt?
Nebtkle fungovat, protoze se Némecku nepoclafilo ukotvit ho y evropskych smlouvdch. Neobsahuje automatické sankce. Navic jsou pldnované pokuty smégné malé, jeclna clesetina procenta HDP je pro takotou Itdlii L'Ayficetina vyhocly, kterou zfsicd, kclyz své dluhy vymènf za eurobowly. Z ekonomického hlecliska majf taly tato politickd opatfenf y zdsaclé jen cleklaratornf charakter, piijiné stdty eurozény je povathjf jen za souèdst vyjecIndvacfho balfèka y némz jcle o to, aby Némecko je Tic otevfelo penaenku.

LN U nás se politici prou, jestli se k fiskálnimu paktu pripojit. Také proto, le bychom tim vlastné obnovili pfivodni závazek piijmout euro. Co byste délai, kdybyste byl césky premiér?
Já bych nevstupoval. Vzhiedem ke vgem tém potizim eurozóne neni y éeském zájmu do ni vstupovat — jakkoliv z némeckého pohledu bych vás rád vidél uvniti-, abychom spoleéné vysoko tNmali prapor voiného trThiho hospodastvi a ekonomické racional ity. Ceská republika provozuje chytrou a ekonomicky smyslupinou politiku.

LN Mohou ti, kdo se nepripoji k fiskálnimu paktu, pfijit o “Thodu jednotného trhu EU, protoie Francie, Némecko a dalgi si trh ochranáfsky pfedélaji pro sebe?
Ne, od toho je tu poiád jegté EU a unijni právo má pfednost. Eurozóna se nemtáze vyvinout y ceini unii, to povazuji za vylouéené. Pozoruji ale, ze zemim se zdravymi státnimi financemi y eurozóné yznikaji obrovská finanéni bfemena. A Ceská republika má státni finance zdravé. Proto vám, pokud se na véc budu diva z éeského hiediska, nemohu doporuéit, abyste k prostoru spoleéné mény eurozóne pfistupovali.

Kdo je...
Hans-Werner Sinn se narodil roce 1948 ve Vestfálsku, je ale spjat s bavorskYrn Mnichovem, kde od roku 1984 Osobi na univerzité jako profesor národohospodastvi a financnich ved. Hostoval i na radé univerzit západnfho svéta. Je také reditelem privátnfho vyzkumného ekonomického Ustavu Ifo v Mnichové.

Hlási se k odkazu otce nérneckého hospodárského zázraku Ludwiga Erharda, uz dva roky tvrde kritizuje záchranné prece na euru. Za to jej britskY Independent zaradil mezi deset lidI, kterf v roce 2011 nejvice zménili svét: jtekli byste, Ze v roce 2011 nezménil nic. Je ale pravdépodobné, ze jeho komentáre a analyzy béhem roku z011 vic nez komentáre a analyzy kohokoliv jiného zménf béh véci v roce 2012 a po ném."